Umístění a vybavení elektrorozvodných jader, elektroměrových rozvaděčů a rozvodnic

Fakturační měřicí zařízení se umisťuje na trvale přístupné, nezamykatelné místo. Konkrétní umístění je vždy nutno projednat s provozovatelem distribuční soustavy před započetím prací v rámci řízení o připojení.

Umístění musí odpovídat požadavkům uvedeným v Pravidlech provozování distribučních soustav a upřesněných v Připojovacích podmínkách jednotlivých provozovatelů distribučních soustav.
Umístění rozvaděčů a elektrorozvodných jader. V budovách se mají elektroměrové rozvaděče (rozvodnice) a jádra umístit přednostně v samostatném požárně odděleném a neuzamykatelném prostoru nebo na chodbě nebo schodišti, avšak nikoliv na rameni schodiště, viz požadavky pro Požární bezpečnost staveb); měřící zařízení (elektroměry) mohou být též v podzemním podlaží v prostoru s normálními vnějšími vlivy. Měřící zařízení může být umístěno též v samostatných neuzamykatelných místnostech, volně přístupných z vnitřní veřejné komunikace nebo může být osazeno na hlavním rozváděči objektu. U těch objektů občanské vybavenosti, ve kterých je více odběratelů (např. obchodní střediska, domy služeb, hospodářské pavilony, apod.), je možno měřící zařízení (elektroměry) soustředit do jednoho místa, k tomuto účelu vyhrazeného (např. energetické centrum, rozvodna nn apod.) a přístupného z vnitřního veřejného prostoru.
Před elektroměrovým rozvaděčem, elektroměrovým jádrem, elektroměrovou rozvodnicí, případně elektroměrovou deskou musí být minimální volný prostor 800 mm. Pro rozvodnice obsahující elektroměr a jistič před elektroměrem upravitelného bytu a bytu zvláštního určení pro osoby s pohybovým postižením.
Výběr a volba umístění elektroměrového rozvaděče na společných komunikacích musí odpovídat kromě jiných požadavků i zajištění bezpečného úniku osob v případě jeho poruchy (u bytových domů třída vnějšího vlivu BD 3, pokud není u starších objektů BD 2 či vyšší).

V chatových a zahrádkářských osadách, v řadových garážích a podobně mohou být měřící zařízení (elektroměry) pro několik objektů (odběratelů) soustředěny v jednom elektroměrovém rozvaděči.
U rodinných domků, které nemají charakter vícebytových domů, u rekreačních chalup, chat a garáží se elektroměrový rozvaděč umisťuje na veřejně přístupné místo, tj. na hranici pozemku nebo na vnější straně objektu, pokud tvoří hranici pozemku pod podmínkou, že měřící zařízení (elektroměry) bude chráněno před vlivy prostředí podle ČSN 33 2000-5-51 ed. 3. a bude přístupno z veřejného prostoru. Každé odběrné zařízení musí být měřeno samostatným měřicím zařízením.
Obecně musí být měřicí zařízení (elektroměr) osazeno co nejblíže místu připojení k distribuční síti a musí být dostatečně chráněno před vnějšími vlivy prostředí podle ČSN 33 2000-5-51 ed. 3.
Měřicí zařízení (elektroměr) se nesmějí montovat do společných skříní nebo výklenků s plynoměry (dva samostatné výklenky umístěny nad sebou nelze považovat za dostatečně oddělené a mají být v jiných místnostech než plynoměr nebo plynové vedení. Tam, kde to není možné, mohou být ve společné místnosti, ale tato místnost musí být dobře větrána. Dobře větrané místnosti jsou obvykle všechny místnosti, které mají dveře s pevným větracím zařízením.
Je-li ve starých zařízeních elektroměr a plynoměr v jedné uzavřené skříňce nebo v jednom výklenku nebo prochází-li skříňkou pro elektroměry plynové vedení, musí se dostatečně odvětrat.
U dna skříňky nebo výklenku a v nejhořejší jejich části se musí udělat ventilační otvory široké alespoň dvě třetiny výklenku nebo skříně a vysoké 1/3 šíře. Měřící zařízení (elektroměr) a plynoměr musí být vzdáleny od větracích otvorů aspoň 10 cm. V prostoru se nesmějí ukládat jakékoliv jiné předměty, které by vadily větrání. Pokud nejsou provedena tato opatření, považuje se místnost za nebezpečnou z hlediska výbuchu a elektrické zařízení se podle tohoto upraví (viz ČSN EN 60079-14 ed. 4). Do společné nevětrané skříně nebo výklenku lze umístit plynoměr a rozvodnici jen, pokud je rozvodnice v nevýbušném provedení (tj. části, které mohou dát jiskřením popud k výbuchu, a jiskření nelze zamezit jako např. u pojistek apod., musí být v příslušném nevýbušném závěru).
V elektroměrových rozvodnicích a rozvaděčích mohou být namontované jen měřící zařízení (elektroměry), sazbový spínač případně přijímač HDO, jistič před měřícím zařízením (elektroměrem), jistící zařízení obvodu sazbového spínače, ovládací relé nebo stykač, ochranná (případně nulová) svorkovnice a popřípadě další příslušenství, sloužící výhradně pro účely měření odpovídající Připojovacím podmínkám jednotlivých provozovatelů distribučních soustav. Stykače spotřebičů se montují do podružných (bytových) rozvodnic.
Další informace mohou být uvedeny též v připojovacích podmínkách distributora.
Další přístroje pro rozvod za elektroměrem se soustředí na samostatné rozvodnici nebo rozvaděči.
Ve společné jedné rozvodnici nebo rozvaděči může být měřící zařízení a potřebné přístroje společně s přístroji pro rozvod za elektroměrem jen, je-li pro to rozvaděč (rozvodnice) konstruován a schválen místně příslušným distributorem elektřiny (např. skříňový nebo panelový rozvaděč se samostatným měřicím panelem, elektrorozvodné jádro apod.) a tyto přístroje budou jednoznačně prostorově odděleny a zřetelně označeny.
V elektroměrových rozvaděčích a rozvodnicích musí být upraveny k zajištění proti neoprávněné manipulaci tyto přístroje (pokud nejsou pod zaplombovaným krytem splňujícím podmínku zajištění proti neoprávněné manipulaci):

• jistič před měřícím zařízením (elektroměrem);
• jistič obvodu sazbového spínače v zapnuté poloze;
• svorkovnice elektroměrů, sazbového spínače nebo přijímače HDO;
• nulová (ochranná) svorkovnice (můstek);
• ovládací relé při skupinovém ovládání akumulačních spotřebičů a kryt v skříňovém rozvaděči nebo rozvodnici, oddělující živé neměřené části rozvodu od prostoru pro elektroměry.

Střed číselníku elektroměru má být ve výšce 1 000 až 1 700 mm od definitivně upravené plochy nebo terénu. Při umístění elektroměrového rozváděče v oplocení (ve zdi nebo pilíři) mohou být středy elektroměrů níže než 1 000 mm, spodní hrana rozváděče musí však být minimálně 600 mm nad úrovní definitivně upraveného terénu.
Další informace mohou být uvedeny též v připojovacích podmínkách distributora.
Ve výjimečných případech, po odsouhlasení provozovatelem distribuční soustavy, mohou být jednotlivé elektroměry umístěny níže.
Elektroměrové rozvodnice a jádra musí vyhovovat požadavkům ČSN EN 61439-3. Jsou-li na jednom místě soustředěny měřicí zařízení pro dva nebo více odběratelů, musí být každé místo pro elektroměr, spínací prvek, svorkovnice a příslušný jistič opatřeno trvanlivým označovacím štítkem s číslem bytu.
Pro elektroměrové desky platí norma ČSN 35 7020, která stanoví požadavky na jejich provedení, použití, jakost a rozměry. Otvory pro přívod a vývod od jističe musí být krytem úplně zakryty.
Před měřící zařízení (elektroměr) se musí osadit jistič se stejným počtem pólů, jako má elektroměr fází. Přívody pro každý jistič se provádí samostatně. Jistič se dimenzuje tak, aby umožňoval předpokládaný příkon měřeného odběrného zařízení a aby jeho jmenovitý proud byl aspoň o stupeň vyšší než jmenovitý proud jistícího zařízení v měřené části odběrného zařízení.
Minimální jmenovité proudy jističů před měřícím zařízením (elektroměrem) pro proudovou soustavu AC 3 PEN ~ 50 Hz, 400 V/TN-C (nebo AC 3N PE ~ 50 Hz, 400 V/TN-S) a byty stupně elektrizace A a B jsou uvedeny v tabulce 1.

U bytů s elektrickým vytápěním (chlazením), či klimatizací (stupeň elektrizace C) je nutné dimenzovat jistič před měřícím zařízením (elektroměrem) podle soudobého příkonu bytu.
Provozovatel distribuční soustavy může omezit jmenovitou hodnotu jističe před elektroměrem v místech, kde to vynucují poměry v distribuční síti.
Uživatel bytu může z ekonomických důvodů snížit hodnotu jmenovitého proudu jističe před měřícím zařízením (elektroměrem), toto však je jeho rozhodnutí, které neovlivňuje další provedení elektroinstalace a zároveň dojde-li k porušení selektivity jištění je to zcela záležitostí zákazníka (odběratele elektřiny).
jmenovité hodnoty jističe před měřícím zařízením (elektroměrem) je možné zajistit také optimalizací spotřeby s pružným blokováním některých spotřebičů v objektech vybavených programovatelnou elektrickou instalací.
Rozvaděče (rozvodnice) za měřícím zařízením (elektroměrem). Pojistky, jističe, chrániče a jiné potřebné přístroje a zařízení (např. relé, stykače, zvonkové transformátory apod.) pro rozvod za měřícím zařízením (elektroměrem) se soustředí zpravidla na rozváděči (deskové či skříňové rozvodnici). U bytových rozvodnic se pro jištění silových rozvodů nepoužívají pojistky, ale obvykle se používají jističe, chrániče nebo proudové chrániče s vestavěnou nadproudovou ochranou.
Rozvaděče (rozvodnice) za měřícím zařízením (elektroměrem) se mají umístit v suchých místech, kde se není třeba obávat velkých změn teploty, znečisťujících nebo jiných škodlivých výparů, ohně, prachu, špíny a otřesů. Musí se osadit v takové výši a na takovém místě, kde vzhledem k jejich konstrukci nehrozí mechanické poškození. Pokud se umísťují v prostředí jiném než normálním, je nutné volit provedení (ochranu krytem) vyhovující tomuto prostředí (viz též ČSN 33 2000-5-51 ed. 3).

Bytové rozvodnice se zpravidla umísťují v bytě. Je-li nutno je umístit na místech veřejně přístupných, musí se deskové rozvodnice dát do skříňky.
O umístění rozvaděčů (rozvodnic) se zřetelem k plynoměru nebo k plynovému potrubí platí totéž, co pro měřící zařízení (elektroměry).
Deskové rozvodnice mají být z izolantu a skříňové rozvodnice buď z izolantu, nebo z ocelového plechu. Na rozvodnicích se musí zřetelně označit jednotlivé obvody (pro co slouží). Každý rozvaděč (rozvodnice) se musí dát samostatně vypnout (např. spínačem umístěným přímo v tomto zařízení nebo v téže místnosti). Tato podmínka neplatí pro bytové rozvodnice a rozvodnice do 25 A s výjimkou těch případů, kde je vypínání nutné z bezpečnostních nebo provozních důvodů.
U nově zřizovaných bytových elektrických rozvodů a u kompletních rekonstrukcí elektrických rozvodů v bytech je bytová rozvodnice posledním možným místem rozdělení vodiče PEN na samostatný ochranný vodič PE a na samostatný nulový vodič N.
Je-li konstrukce rodinného domku či bytu zcela či částečně z hořlavého materiálu, pak přívod musí mít doplňkovou ochranu tvořenou proudovým chráničem s vybavovacím residuálním proudem nepřekračujícím 300 mA v analogickém souladu s ČSN 33 2000-4-42 ed. 2. Tento proudový chránič se obvykle umísťuje do bytové rozvodnice.

Zdroj: Webový portál ElektroPrůmysl.cz (http://www.elektroprumysl.cz)